Stres

slečna Nelly

Před 4 lety jsem začala podnikat. V té době mi bylo 19 let a prošla jsem si několika zásadními změnami v mém životě. Odstěhovala jsem se od rodičů a celé rodiny 120 Km daleko. Přestoupila jsem na novou školu a k tomu rozjížděla podnikání v novém městě, kde jsem nikoho krom svého partnera neznala. Podnikání a má firma se pro mě stala mým největším koníčkem. Má firma krásně rostla a já byla víc a víc spokojená – dařilo se.

Zhruba po dvou letech jsem začala mít problémy s usínáním a poté i se spánkem jako takovým. Trápily mě každý den noční můry s děsivými příběhy, při kterých jsem se budila hrůzou. Stupňovalo se to. Dostala jsem se do fáze, kdy jsem měla šílený strach z toho jít vůbec spát – bála jsem se, že opět nebudu moc usnout a že když náhodou usnu, tak že mě vzbudí zase nějaká noční můra. Trvalo to 2 roky – 2 roky jsem noc co noc nemohla usnout a noc co noc mě budily noční můry, které jsem si dopodrobna pamatovala, nebyla noc, při které bych se nevzbudila. Po dvou letech strašných nocí jsem přestávala fungovat i v praktickém životě.

V této době – únor 2011 moji rodiče vyhledali terapii a domluvili mi okamžitý nástup. Pamatuji si, jak na začátku první terapie, kdy mi paní Šrámková dala do ruky takový teploměr na změření síly mého problému, jsem si říkala, zda mi může být ještě hůř. Na stupnici od 0 do 10, kde 10 bylo nejhorší - jsem dala číslo 8 a těšila se, jak se vše zlepší. Asi po 3. dnu terapie se dostavilo zhoršení stávajících potíži, na které jsem byla připravená od personálu. Zhoršení během 24 hodin přešlo a od té doby se můj zdravotní stav jen a jen zlepšoval. Už po 4. dnu terapie jsem mohla spát celou noc a bez nočních můr. Po konzultaci s panem profesorem jsem poslechla a vyhodila také veškeré léky, které jsem tou dobou brala. Najednou jsem usínala zcela bez problému, celou noc jsem spala a dokonce se mi nezdály žádné zlé sny. Každý den jsem se na terapie těšila, protože je zde naprosto skvělý personál, který mi každý den připravil půlhodinku velmi příjemné relaxace. Když jsem končila první terapii, byla jsem nadšená, protože nejenom že jsem dokázala krásně usnout a spala jsem celou noc, ale dokonce se mi začaly zdát pozitivní sny.

Když jsem na konci první terapie dostala opět teploměr síly mého problému, na stupnici od 0 do 10 jsem dala číslo 2 – byla jsem nadšená. Všechny mé problémy zmizely a já se mohla opět vrátit do své práce a začít znovu spokojeně žít.

paní Stanislava

O terapii jsem se dozvěděla náhodně přes přátele a podstoupila jsem ji v době, kdy jsem měnila práci. Pochopitelně jsem se cítila pod velkým tlakem, ve stresu z obav o budoucnost. Trpím na migrény a před terapií jsem měla velmi časté ataky. V průběhu terapie se jedenkrát dostavila bolest, ale ne v obvyklé intenzitě. Po skončení jsem bez bolestí a lépe zvládám stres spojený s nástupem do nového zaměstnání.

paní Božena, 63 let

Letos to budou dva roky, co ode mne odešel manžel. Jak to tak bývá, našel si mladší... Prožili jsme spolu sice téměř 40 let a vychovali dvě děti, ale stačila jedna sukně a vše je zapomenuto. Po jeho odchodu jsem nevěděla, co dál. Rodina pro mne byla vším. Těšila jsem se na vnoučata, jak je budeme s manželem brát na výlety do ZOO a do divadla a ani mne nenapadlo, že jeho představa být "už" dědečkem děsí. Když začal trávit více a více času mimo domov, sice mi to přišlo divné, ale přeci jen, byl už to "starý kozel". No, nebyl... Pořád jsem si v hlavě přehrávala, co se mohlo pokazit. Hledala jsem na sobě chyby, které ho ode mne odehnaly. Nespala jsem, pořádně nejedla. Začala jsem se stranit lidí. Vadily mi otázky, kde je manžel. Měla jsem pocit, že se mi všichni za zády smějou, ukazují si na mě - to je ta, co jí utekl manžel za mladší.

Po půl roce jsem začala mít i zdravotní problémy. Nakonec to nevydržely děti a donutily mě začít můj stav řešit. Zkoušela jsem psychologa, ale i u něho jsem měla pocit, že se mi vysmívá. Antidepresiva jsem nechtěla brát dlouhodobě. Cítila jsem se po nich divně. Meditova mi nešlo... Místo zlelpšení se můj stav stále zhoršoval. Nakonec jsem narazila na terapii Stimsmart. Nevěřila jsem jí, ale když už mi ji děti zaplatily, odchodila jsem ji. Díky bohu za to! Už jen přístup personálu mi zvyšoval sebevědomí. Po polovině terapie jsem začala cítít více energie a začala chodit víc ven. Cca měsíc po terapii jsem se odhodlala vyrazit se sousedkou do divadla a na skleničku.

S odstupem půl roku mohu říci, že terapie mi zachránila zdravý rozum. Dnes chodím cvičit, scházíme se s kolegyněmi z práce každý druhý pátek a dokonce jsem potkala jednoho sympatického prošedivělého pána... Terapii všem jenom doporučuji.